Historie sboru

Od pradávna byl oheň dobrým pomocníkem člověka, bez ohně by lidé nemohli dosáhnout pokroku, kterého jsme dnes svědky. Bohužel ale někdy se stal z dobrého sluhy zlý pán. Lidem hrozilo značné nebezpečí, když se oheň změnil v nespoutaný živel, který dokázal zničit vše, co se mu postavilo v cestu. Ještě v minulém století byla většina stavení dřevěná, krytá došky nebo šindelem. Požáry byly proto časté a mnohdy vyhořely i celé čtvrti měst a vesnic. Velké požáry se nevyhnuly ani naší obci. V září roku 1876 vypuknul oheň v č.55 - Škarda a zničil ještě č. 54 – Fiala,56 – Kilbergr a 57 – Šesták. Téhož roku vyhořelo ještě č.26- 29.května. R.1879 v 1 hodinu odpoledne začal oheň v č.8 a vyhořely ještě č.7, domkář V.Balvín, M.Čiviš a Jan Němec, sedláci Fiala Josef, Nekola V., Fiala Jan a pololáník Peroutka Jan. Druhý požár v tomto roce se stal 7.července a ten zničil 12 usedlostí. Oheň vznikl v č.38 chalupníka Prokeše Josefa a rozšířil se na č.37 – Kašpar J., 35 Holpuch B., 36 Poustka Josef, 34 Šebek Hynek, 33 Fiala J., 32 Synáč J., 27 Kašpar V., 30 Šlapánek Vavřinec, 28 Fiala Josef, 29 Poustka V. a č.31 domkářka Čadová M.

V této době již některá města vydávala svoje „Řády hašení ohně“. Zásadní význam pro rozvoj dobrovolné protipožární ochrany mělo vydání „Řádu policie požárové“, který byl pro Království české uzákoněn r.1876. Ten stanovil zásady, jak postupovat při vypuknutí ohně i jak předcházet požárům. V osadě, která měla alespoň 50 domů, měla být stanovena služba ponocného. V obci, která měla 100 domů, měla být zajištěna řádná stříkačka s potřebnými hadicemi, košem a ostatním příslušenstvím. Starostové měli též usilovat o zřízení hasičského sboru. Je zajímavé, že hlavní zásady tohoto řádu platily až do r.1941. Ani v naší obci se nepřihlíželo lhostejně a netečně k této činnosti, ale bylo uvažováno, jak by se sbor nejlépe zříditi dal. Obecní zastupitelstvo, mající na zřeteli všeobecné dobro, se usneslo po zralém uvážení a prohlédnutí vzorků a ceníku objednati stříkačku od firmy Smekal v Praze za cenu 700 – zlatých. Tato došla 5.května 1899 a byla před četným obecenstvem vyzkoušena.

Sbor dobrovolných hasičů byl založen na ustavující schůzi 4.února 1900. V tento den začalo v naší obci činnost sdružení, které si vzalo za úkol starat se o ochranu a bezpečnost majetku svých spoluobčanů, ale se stejnou horlivostí pěstující snahu po vzdělání svém i lidu a hlubšího uvědomění národního. Tak krásně stanovil ideje a cíle hasičského sboru jeho první starosta Václav Štrér, řídící učitel na zdejší škole. Funkcionáři zvolení na ustavující schůzi se starali o řádné zajištění činnosti sboru. Od obce převzal sbor do své správy ruční stříkačku, tento vycvičit pak slíbil p. Skala, velitel sboru v Nezbavěticích. První cvičení se konalo o velikonočním svátku 16.dubna a pak každou neděli, ano i ve všední dny večer až do náležitého výcviku, kdy sbor, založivší oheň dokázal svou vyspělost. Na veřejnosti se sbor představil 15. července, kdy uspořádal první veřejné cvičení. Slavnost začala již v 5 hodin ráno, kdy kapela Vokurkova hrajíc procházela vsí, jejíž budovy byly vyzdobeny prapory. V 8 hodin byla sloužena ve zdejším kostele mše svatá. Do 10 hodin byli vítáni přicházející hosté před branami, umístěnými na třech silnicích vedoucích do vsi, a pak vedeni hudbou do spolkové místnosti.

V 10:30 se seřadily sbory na Kudlíně. Byl to impozantní průvod, v jehož čele kráčela kapela hrajíc, pak dívky v selském kroji, 185 hasičů ve stejnokroji z 21 sborů, 16 členů besedy zdejší a ostatní občané. Průvod šel kolem selských statků u rybníka ke kostelu, kde utvořil velký kruh. U stříkačky pronesla řeč Mařenka Štrérová a požádala pana kaplana, aby stroj k svému účelu posvětil, načež ten mnohá vzletná slova pronesl. Slavnostní řeč pronesl pan Josef Hřebík, učitel z Milínova. Tato řeč byla pak v polovině přerušena rakouskou státní hymnou, na konci pak hudba zahrála píseň Kde domov můj.

Poté se odebrali přítomní ke školní budově, kde členové domácího sboru provedli cvičení, po kterém župní znalci svou úplnou spokojenost projevili. Odpoledne se konal koncert v zahradě Václava Kotory a večer zábava v hostinci pana Šneberka. Veřejné cvičení, slavnost, jakou Žákavá dosud neviděla a tak velké množství lidu nikdy nehostila, se velice vydařilo, neboť jak morální, tak finanční výsledek pro sbor byl nad očekávání dokonalý.

Vybavení sboru v prvním roce jeho působení byla ruční stříkačka s příslušenství: 4 m savic, 1 koš sací, 60 m konopných hadic – 3 díly po 20 m, 2 žebříky jasanové. Nářadí bylo umístěno v kůlně vedle čp. 61, kde byla hospoda U Bílé růže. Sbor měl dále služební obleky a výstroj pro 14 mužů. Vedle špýcharu bylo zřízeno cvičiště nákladem 165,82 korun. Byla založena spolková knihovna a odebírán časopis Hasičské rozhledy. 26. ledna 1901 se konal první ples v hostinci U Šneberků, který se vydařil a vynesl 44,11 korun. Podle usnesení výroční schůze bylo zakoupeno dalších 40 m hadic za 76,04 korun. V tomto roce přestoupil sbor z Plzeňské župy do Podkokšínské, což bylo výhodnější vzhledem ke vzdálenostem a také proto, že v Blovickém okrese se příspěvky platily ze župní pokladny, což u Plzeňské župy nebylo.

Činnost sboru úspěšně pokračovala, pravidelně se členové zúčastňovali sjezdů a cvičení v Podkokšínské župě. 2 členové byli také v Praze v srpnu 1903, kde se konal sjezd všeslovanského hasičstva. Každý rok byl pořádán hasičský ples, velmi oblíbené byly v té době výlety do lesa Svárče s hudbou, velice se vydařil výlet 3. července 1904, neboť vynesl 38,58 korun zisku.

7. července 1907 se konal v naší obci župní sjezd a valná hromada Podkokšínské župy. Celá obec se slavnostně vyzdobila k tomuto dni. Po seřazení sborů, spolků a deputací, kde bylo 202 hasičů, následoval průvod s hudbou na náves k řečništi, kde starosta obce pan Jan Kašpar ve jménu občanstva a př. Václav Holpuch jménem sboru uvítali srdečně účastníky. Potom následovala slavnostní řeč župního starosty př. Josefa Hodka, zemského poslance, jehož řeč hluboce působila v srdcích všech přítomných. Poukázal na oprávněné požadavky národa našeho, věnoval poslední část řeči sborům hasičským a ukázal, jakým způsobem jsou i ony povolány k tomu, aby na poli národním rozvíjely úspěšnou činnost a rozdmychávaly oheň pravé lásky k vlasti. Hudba pak zahrála hymnu Kde domov můj. Pak následovalo cvičení domácího sboru, a sice pořadové, pochodové a se stříkačkou útok na stodolu pana Herejka. Odpoledne se konala valná hromada župní ve školní budově, bylo přítomno 132 delegátů a 4 členové župní správy. Jednání bylo srdečné a toho je třeba, má-li župa k rozkvětu kráčeti. Nakonec hudba zahrála Hej Slované a pak následovala zábava v zahradě V. Kotory a večer v hostinci V. Šneberka. Sbor dokázal, že chuť a dobrá vůle všechno dokáže, neboť provedení veškerého cvičení si dobylo pochvalné uznání jak občanů, tak i činovníků župních.

Poslední výlet do lesa Svárče se konal 7. června 1914. Pak zasáhla do činnosti sboru světová válka. Hodně členů odešlo od své práce na bojiště, na hasičskou činnost nebyl čas ani nálada, vše bylo podřízeno válečnému úsilí. A brzy již přicházejí také smutné zprávy. Již 15. září byl střelen a v náručí svého kamaráda zemřel u řeky Sávy Josef Fiala, č. 9. A v lednu 1915 přichází další smutná zpráva, že v nemocnici v Regatici zemřel starosta sboru Jan Krňoul, č. 11. Byla to těžká doba, na práci ve sboru nezbývalo času, většina členů byla na vojně. S velkou radostí přivítali všichni konec války. Již 16. března 1919 se konala 1. valná hromada ve svobodném státě. Byl zvolen nový výbor, na který čekal nelehký úkol obnovit činnost sboru. Starostou byl zvolen Josef Soukup, č. 14, velitelem V. Holpuch jeho náměstkem Šneberk Václav, jednatelem Kašpar Josef 27, pokladníkem Šťastný Al., dozorcem nářadí Vojtěch Janeček, členy výboru Fiala V. 70, Fr. Sedláček a V. Krňoul 17. Byli získáni noví členové, ihned byl zahájen výcvik, a tak mohl sbor vystoupiti na župním sjezdu ve Střížovicích.

V roce 1923 se konal v Praze I. sjezd československých dobrovolných hasičů, kterého se zúčastnili Balvín V. 59, Hora V. 124, Kilbergr Fr. 56, Němec č.58 a Polívka J. č.79. Každému bylo vyplaceno 112,50 Kčs diet.

V roce 1925 byla pořádána oslava 25 let trvání sboru. U zdejší Kampeličky byl založen fond pro zmotorizování stříkačky, který vynesl 333,50 Kčs. Peníze byly uloženy na vkladní knížku odděleně od sborové pokladny. Bylo rozhodnuto, aby při každé taneční zábavě bylo odevzdáno 20,- Kčs a při divadle 10,- Kčs ve prospěch tohoto fondu.

Rok 1927 byl významný pro náš sbor. Na valné hromadě navrhuje jednatel V. Balvín 59 zakoupení motorové stříkačky. Ke konečnému rozhodnutí došlo 31. května, kdy všichni přítomní členové zakoupení motorové stříkačky schválili. Aby mohlo ke koupi dojít, přistoupil sbor za člena místní Kampeličky. Byla podána žádost o zapůjčení 30000,- Kčs na 4 roky bezúročně. Sbor se stal dlužníkem a požádal zdejší obec o ručení.

Již 8. června došlo k jednání s majitelem továrny Ing. Stratílkem, který vysvětlil konstrukci stroje a vše potřebné. Po dlouhém jednání byla stanovena cena 37 720,- Kčs za stříkačku a příslušenství uvedené ve smlouvě. 24. července byla slavnost zkoušení motorové stříkačky. Slavnost vynesla 1517,- Kčs čistého zisku, ale motorová stříkačka na slavnosti nebyla. Firma Stratílek se za nedodání stříkačky omluvila, její důvody byly uznány. Byla ihned stanovena nová slavnost na 14. srpna, kde byla nová stříkačka skutečně předvedena a její výkon vzbudil u všech občanů velké nadšení. Ihned bylo objednáno ještě 100 m hadic. Na zakoupení stříkačky obdržel sbor podporu od zemského základu věcného fondu 5 000,- Kčs, 1000,- Kčs pak věnovalo sdružení republikánského dorostu. Protože po zakoupení stříkačky přestalo dosavadní skladiště na nářadí vyhovovat, bylo v roce 1928 postaveno skladiště nové za vydatné pomoci členů sboru. Stavbu zbrojnice zaplatila obec, a to 4 000,- Kčs. Roku 1929 byl před zbrojnicí postaven sušák na hadice, potřebné dřevo poskytla obec.

Oslava výročí 30 let založení sboru se konala 18. května 1930. Další cvičení v naší obci se konalo v roce 1935 za účasti 5 sousedních sborů.

V té době se již začala zhoršovat mezinárodní situace a hasiči dostávají nový úkol provádět výcvik všech občanů v ochraně před nálety.

Po obsazení naší vlasti německou armádou 15. března 1939 byla činnost hasičských sborů omezována, cvičení, sjezdy a zábavy se nesměly konat. Později byly zakázány i schůze, poslední byla 13. května 1943. Ve zbrojnici se musela zřídit místnost, kde členové sboru drželi hlídky. Také nám připadla povinnost sbírat starý papír a železo pro válečné účely. V roce 1942 byl splacen poslední dluh 7850,-Kčs v místní Kampeličce za motorovou stříkačku, tuto částku nám poskytla obec. Při této práci a starostech přichází rok 1945, květnová revoluce a osvobození naší vlasti. Členové hasičského sboru byli také tentokrát mezi prvními, kteří konali službu a chránili naši obec.

Pomalu začínal normální život v naší vlasti i ve sboru. 2. února 1946 se konal první ples po válce a 17. března valná hromada. Protože starosta sboru Kašpar Josef čp. 27, velitel Šneberk Václav a pokladník Kašpar František, čp. 41 složili svoje funkce po dlouholeté práci ve sboru, byl zvolen nový výbor. Starosta Balvín V. 59, velitel Fiala V. 70, pokladník Balvín Al. čp. 74, jednatel Hora V. 124, členové výboru Hucl V., čp. 13, Šneberk V. a Fiala V., čp. 9. Prvního cvičení po válce se sbor zúčastnil 2. června 1946 ve Štítově. Byly zakoupeny nové zelené pracovní uniformy v počtu 10 ks za 8 000,- Kčs. 27. května 1947 jsme pořádali skupinové cvičení za účasti sborů z Nezvěstic, Zdemyslic, Milínova, Šťáhlavic, Štítova a Nezbavětic. Za krásného počasí se cvičení vydařilo, pro sbor vyneslo 16 337,- Kčs čistého příjmu. Pro stříkačku pak byla pořízena nová gumová kola za 4700,- Kčs a náprava s brzdami za 5200,- Kčs. Oslava 50 let trvání se konala 5. června 1949. Při slavnostní schůzi obdrželi diplom zakládající členové Kašpar Josef čp. 27, Šneberk Václav a Janeček Vojtěch. Pro cvičení byl zhotoven dřevěný taneční parket 10 x 10 m. Při soutěži zvítězilo družstvo Vlčtejna, příjem z oslavy činil 23 143,- Kčs.

K zásadní změně v činnosti hasičských sborů došlo v roce 1951, kdy podle zákona veškeré náklady na potřeby hasičského sboru přejímá národní výbor. Nový zákon rozdělil sbor hasičů na dvě složky: hasičský sbor, kde byli činní členové a podléhali přímo národnímu výboru, kterému za činnost zodpovídal velitel ,a Místní jednota československého hasičstva, kde byli členové přispívající. Toto rozdělení nebylo dobré a většinou přineslo zhoršení činnosti. Proto také v roce 1953 došlo k vydání nového zákona, který znovu sjednotil sbor i jednotu a všechny členy činné i přispívající. Byl zrušen název Dobrovolný hasičský sbor, nový název zní Československý svaz požární ochrany, místní organizace Žákavá. K velké změně ve vybavení našeho sboru došlo v roce 1955. Od okresní požární inspekce v Blovicích jsme dostali novou přenosnou stříkačku PS 8 s celým příslušenstvím. Naše motorová stříkačka, zakoupená roku 1928 od firmy Stratílek, byla předána do Kramolína.

19. června jsme pořádali oslavu 55 let založení sboru. Po průvodu obcí na hřiště se konala soutěž za účasti 8 sborů, ve které zvítězilo družstvo Chlumu. V tomto roce se nám podařilo založit družstvo žáků. Okrsková soutěž se konala ve Spáleném Poříčí, kde se muži i žáci umístili na 2. místě a vybojovali si tak postup do druhého kola, které se konalo na Chlumě. Zde byli žáci opět druzí, muži pak skončili na 7. místě. Přestože naše stará ruční stříkačka byla stále v pořádku a plně funkční, na přání národního výboru jsme tuto stříkačku museli dát do sběru, což byla velká škoda.

Naše přání mít také požární vozidlo se nám splnilo 2. dubna 1957. Bylo to vozidlo Ford Canada, vyprošťovací auto po americké armádě. Pro naši potřebu jsme jej pak museli upravit, takže tam bylo místo pro 8 osob a vzadu pak pro stříkačku a potřebné vybavení. Vozidlo stálo 8 000,- Kčs, které mezi sebou vybrali členové, později nám pak tuto částku poskytla okresní inspekce požární ochrany v Blovicích.

V roce 1959 byla vyhlášena celostátní soutěž požárních družstev. My jsme byli zařazeni do I. kola v Číčově, kde jsem se umístili na 1. místě a postoupili tak do okresního kola. To se konalo 14. června v Žinkovech a také tam jsme byli na 1. místě a postoupili jsme do krajského kola v Plzni, kde jsme skončili na pěkném 6. místě, což byl velký úspěch našeho družstva, které tvořili Balvín V. čp. 59, Hora J. čp. 45, Kašpar J. čp. 40, Kašpar J. čp. 41, Sláma V., Šneberk V., Šula M., Soukup V. a Trefný J.. Velkou zásluhu na tomto úspěchu měl také velitel sboru Šneberk Václav st.

Z funkce jednatele odstoupil Hora V. 124, který je členem od roku 1922. Novým jednatelem byl zvolen Kašpar Jaroslav čp. 41. 

Oslavu 60 let trvání jsem pořádali 29. května, při slavnostní schůzi byly předány diplomy zakládajícím členům, F. Sedláčkovi, V. Janečkovi a V. Fialovi čp. 70. Na hřišti pak byly předvedeny různé ukázky z požárnické činnosti.

V roce 1963 došlo ke změně v okrsku. Byl utvořen nový 13. okrsek, kde spolu s námi jsou sbory Milínov, Nezvěstice, Chlum, Vlčtejn a Zdemyslice. Pro družstvo mužů byly zakoupeny nové pracovní stejnokroje a za pomoci MNV byly pořízeny dvě nové sirény.

Ve Šťáhlavech se 23. srpna 1964 konala slavnost u příležitosti založení prvního hasičského sboru v Čechách, které se zúčastnilo naše družstvo mužů.

Soutěž požárních družstev 13. okrsku jsme pořádali 16. června 1968. Na doplnění výzbroje jsme zakoupili hadice B 2 díly, hadice C 4 díly, sekerky 4 ks, opasky lezecké 2 ks a rozdělovač, vše za 4 555,- Kčs z rozpočtu národního výboru. Za předsedu byl zvolen V. Šneberk čp. 67. 

12. července 1970 jsme pořádali oslavu 70 let založení sboru, při kterém sbor obdržel čestné uznání od OV za příkladnou práci.

V soutěži o vzornou požární zbrojnici v roce 1971 jsme se v okrese umístili na 3. místě. Jako odměnu jsme od OV ČSPO dostali 5 000,- Kčs. Za peníze jsme nakoupili nové oblečení pro družstvo žáků, pro muže pak vycházkové stejnokroje a gumové boty. Naši žáci se v okresním kole soutěže ve Stodě umístili na 6. místě z 22 družstev. V tomto roce jsme uspořádali poprvé dvoudenní zájezd do severních Čech - Děčína a Hřenska. Protože se zájezd členům líbil, pořádali jsme i v příštích letech tyto zájezdy po naší vlasti.

V roce 1973 jsme dostali novou stříkačku PS 8, z provozu bylo vyřazeno naše vozidlo Ford Canada. Jiné auto se nám podařilo získat až v roce 1975. Byl to starší Gaz za 13 500,- Kčs, které poskytla OI PO. 27. listopadu jsme pak od OI PO dostali novou stříkačku PS 12. Náš stroj PS 8 jsme předali do Kbelnice u Nepomuka. K živelné pohromě došlo 30. dubna 1975. Po 17. hodině se strhla velká bouře a příval vody nestačily mosty v Olešné propustit. Ještě večer a pak po celý den na 1. máje jsme pracovali na záchranných pracích v Olešné.

V roce 1978 došlo k novému uspořádání okrsků, které byly podstatně rozšířeny. Nyní patříme do Spálenopoříčského okrsku. První soutěž se konala v Nových Mitrovicích, kde jsme se umístili na 2. místě, soutěžilo 16 družstev.

Jednou z největších akcí byla přestavba bývalé kovárny na novou zbrojnici. Kovárnu jsme dostali roku 1979, s vlastní prací jsme pak započali 16. července. Trvalo to dva roky než jsme mohli novou zbrojnici otevřít. Bylo to 23. října 1982, kdy jsme uspořádali malou slavnost a kdy si naši novou zbrojnici mohli prohlédnout všichni občané. Náklady na přestavbu činily 27 049,- Kčs. OIPO Plzeň-Jih nám poskytla 16 000,- Kčs, MNV Nezvěstice 8 327,- Kčs a z naší pokladny jsme zaplatili 2 722,- Kčs. Členové pak na stavbě odpracovali 4 263 hodin zdarma. Při oslavě 85 výročí založení sboru byla v klubovně uspořádána výstava dokumentů a fotografií z činnosti sboru, která se setkala s velkým zájmem u našich občanů.

Okrskovou soutěž jsme pořádali 17. června 1989 za účasti 5 družstev žen a 14 družstev mužů. 26. května 1990 jsme pořádali oslavu 90 let sboru. Při této příležitosti byl náš sbor odměněn medailí „Za zásluhy“ od ÚV Svazu hasičů. Při odpoledním cvičení na hřišti koncertovala 40 členná hudba mladých z Hrádku u Rokycan.

Od nově založené Hasičské vzájemné pojišťovny jsme koupili 2 akcie za 2 000,- Kčs. V roce 1994 bylo založeno družstvo žen, které tvoří Valešová L., Horová V., Tobrmanová A., Šloufová J., Červenková D., Bláhová M. a Divišová R.. Do okrskové soutěže, kterou jsme pořádali v roce 1996, jsme vyslali družstvo žen a tři družstva mužů. Ženy a B družstvo mužů v soutěži zvítězilo, muži pak obsadili ještě 4. a 5. místo. V tomto roce jsme zakoupili 8 nových pracovních stejnokrojů za 11 224,- Kčs za peníze ze sborové pokladny. V roce 1997 se nám podařilo založit družstvo žáků, které se za vedení J. Šloufové úspěšně účastní různých soutěží.

V tomto roce byla naše vlast postižena velkou živelnou pohromou, na Moravě došlo ke katastrofální povodni. Také náš sbor se zapojil do pomoci postiženým a věnoval na tento účel 1000,- Kč.

Po celou dobu svého trvání se sbor zúčastnil schůzí, 88 slavností a soutěží v blízkém i vzdáleném okolí. Sbor se osvědčil také jako pořadatel, bylo uspořádáno 46 různých cvičení a soutěží. Také v kulturní činnosti v naší obci byl sbor na předním místě. Knihovna sboru s 64 svazky se v roce 1925 stala základem obecní knihovny. Sbor pořádal 57 plesů a 61 tanečních zábav, kde si velkou oblibu získala posvícenská zábava a zvláště pak v pondělí pěkná hodinka. Bylo uspořádáno také 11 dvoudenních zájezdů po naší vlasti, které si získaly velkou oblibu.

Za dobu trvání se konalo 313 členských a 171 výborových schůzí. Sbor dobrovolných hasičů je v naší obci jediným sdružením, které přečkalo všechny změny ve společnosti, dvě světové války a může tak dnes oslavit 100 let svého trvání. To nám dokazuje, že myšlenka našich předků při založení sboru byla správná. Není možné dnes uvádět vše, co sbor pro své spoluobčany vykonal, ani vyjmenovat všechny obětavé a poctivé lidi, kteří se na této práci podíleli. Vzpomeňme na ně při oslavě 100 letého trvání a vzdejme jim alespoň v naší vzpomínce svoji úctu a poděkování.

100 let trvání hasičského sboru v Žákavé zavazuje všechny současné členy sboru, aby dále pokračovali v tomto ušlechtilém poslání podle hesla našich předchůdců: